Táborové dobrodružství

Setkáváme se s přáteli. Už je z toho tradice a na tomto místě se potkáváme už několikátým rokem. Dnešek je ale něčím výjimečný. Hlavním tématem tohoto setkání jsou totiž vzpomínky na doby, kdy jsme jezdili na tábory. Každý má nějakou vzpomínku, o které by rád promluvil. 

Martin: „My jsme měli chatku vždycky až na konci tábora. S ostatními kluky z chatky jsme se domluvili a střídali jsme se na stráži. Narafičili jsme nad dveře kyblík s vodou a jeden z nás čekal a hlídal s nůžkami, aby přestřihl lano, které kyblík drželo. Jednou jsme opravdu past využili. Naneštěstí to nebyl vetřelec, ale náš vedoucí."

Petr: „Nám se zase jednou stalo, když jsme se vydali na tajnou procházku, že jsme potkali divoké prase. Všichni jsme rychle s hrůzou vylezli na strom. V tom se objevil myslivec a napomenul nás, ať přestaneme blbnout, že je to jen Růžena, která nám nic neudělá."

Každému z nás v očích svítí nostalgie. Dokonce jsme si přinesli i některé fyzické vzpomínky: fotky ze starých alb, sušené korále z výletů k jezeru, nebo kamínky a šišky, které nás vtáhly do vln vzpomínek. Ale nejzajímavější jsou malé kousky skládaček, které jsme si každý přinesli. Byly to poslední zbytky naší společné minulosti, střípky paměti, které čekaly na to, aby byly spojeny a vytvořily celistvý obraz.

Jakmile se kousky skládačky spojí, okolí se promění. Nacházíme se na známém tábořišti obklopení zelení. Co se to děje? Jak se to stalo? Proč tu jsme a jak se dostaneme zpátky?

Vydejte se na dobrodružství plné táborových vzpomínek a vyřešte nejednu hádanku. Projděte se po Olomouci, prozkoumejte zbytky hradeb a poznejte něco nového.

Pozor! Hra končí asi 700 metrů od startovací pozice.

Vezměte si s sebou papír a tužku nebo pastelky. Ve hře je budete potřebovat! Mohla by se hodit i nějaká svačinka. :)